V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že svět, ve kterém žijeme, jsme my stvořili pro nás, pro lidi. A i pro nás je často dost náročný, o čemž svědčí stoupající prevalence úzkosti v naší populaci.
Města jsou pro spoustu psů stresující prostředí - je tam spousta lidí, někteří z nich se chovají opravdu divně, spousta zvuků, nových a nečekaných podnětů. Pro psy bývá těžká i velká koncentrace psů. Na relativně malém prostoru je spousta psů, kteří často nemají úplně zvládnutou komunikaci, nebo si navzájem nedávají dostatek prostoru pro bezpečné a ohleduplné míjení. 
Se svými klienty řeším strach víceméně ze všeho uvedeného. Strach z lidí, ze zvuků, ať už jsou to bouřky, ohňostroje, ale také běžné zvuky města, strach ze psů, z aut, z cyklistů, koloběžek, kočárků a podobně. 
Kromě těchto běžnějších věcí se psi bojí i různých věcí, které nám lidem přijdou tak trochu zvláštní - létající hmyz, deštníky, lidé v čepicích, nebo třeba ve výstražných vestách. 
 
Zde je ale dobré si uvědomit, že strach je něco, co nás má evolučně chránit před potenciálním nebezpečím a je tak normální, že se zvířata bojí nových nebo zvláštních věcí, které neznají. Zároveň nemůžeme strach našich psů nijak hodnotit, mají jiné smysly, svět vnímají úplně jinak než my. 
 
1
 

2. Jak se takový stres projevuje? Často se mluví o tom, že pes ve stresu zrychleně dýchá, často se olizuje a zívá. Setkáváte se ještě s jinými projevy?

Častý projev stresu, který bývá zaměňován s neposlušností, je například tahání na vodítku. Psi tahají, aby se dostali pryč ze situace, nebo od podnětu, který je stresuje. Občas a to je pro nás lidi obzvlášť matoucí, tahají psi i k tomu, čeho se bojí. 
Psi komunikují hlavně neverbálně, ale další častý projev stresu a strachu je třeba nadměrné štěkání. Důsledek strachu může být i vyjíždění, vrčení a další projevy, kterými pes od sebe lidi nebo psy odhání.
Kromě toho můžeme vidět různé změny postoje, výrazu v obličeji, postavení uší a ocasu.

3. Jak vyhrocené situace zvládnout co nejlépe?

V náročných situacích máme několik možností, na které je ale vhodné psa dopředu připravit. Pokud vidíme, že se pes opravdu bojí, je vhodné ze situace okamžitě odejít. 
Pokud zůstáváme v situaci, kterou náš pes nezvládá a on se opravdu bojí, můžeme jeho strach naopak výrazně zhoršit. Poté, co psa dostaneme ze situace, kde se necítí dobře, je vhodné mu pomoct se z prožitého stresu oklepat, uvolnit se. K tomu nám může pomoci třeba společná hra. 

4. Co když se nám to nepodaří a situaci neustojíme, nenarušíme si tím už to, co jsme třeba několik dnů/týdnů předtím trénovali? Budeme totiž končit neúspěchem/negativním zážitkem, reakcí.

Občas se nám trénink nepovede, ať už vinou naší, nebo okolím, které nemůžeme ovlivnit. To je něco, co se prostě děje každému a pořád. Může to způsobit dočasné zhoršení, ale tím, že jsme se psem už udělali nějakou práci a prošli si společně kus cesty, je o dost rychlejší si tu cestu projít znovu. :) Důležité je tyto situace končit opravdu pozitivně a postarat se o to, abychom psovi dostatečně vylili stresový kyblíček.

5. Při cvičení často používáte označení "stresový kyblíček". Co přesně to znamená, jak si ho můžeme představit?

Stresový kyblíček je individuální kapacita a schopnost zvládat stres. Popisuje, kolik stresu pes vydrží, ustojí bez toho, aby došlo k nějaké reakci - štěkání, vyjíždění, nebo útěku. 
Stresový kyblíček má každý pes jinak velký a každému se plní jinými událostmi. Když má pes plný kyblíček, kromě podrážděnosti pozorujeme třeba větší reaktivitu, tahání na vodítku a podobně.

6. Jak psovi stresový kyblíček vysypat?

Dobrá zpráva je, že stresový kyblíček se psovi vyprazdňuje sám i bez našeho přičinění.  Protože to ale často nestačí, můžeme tomu jednoduše pomoct. 
Základem je zajistit psovi dostatek spánku a odpočinku na bezpečném místě. 
Přidat můžeme i různé relaxační aktivity, to jsou pro psy zejména vhodně vybrané čichací dečky, nebo lízací podložky, případně plnící hračky.
 
3

7. Jak dlouho by měl pes mezi jednotlivými stresovými situacemi odpočívat?

Stresové hormony zůstávají po stresové reakci zvýšené až 72 hodin. Jeden až dva dny odpočinku, který doplníme pořádným vyléváním stresového kyblíčku, mezi hodně stresujícími událostmi nám pak může umožnit se psem začít v klidnějším stavu a lépe ho připravit na další trénink.

8. Jako štěně jsem svého psa naučila skvěle cestovat autem. Má svou klec v kufru auta a skvěle zvládne cestu třeba přes půl Evropy. Pokud nás ale čeká 10-ti minutová cesta MHD, je z toho ve stresu, zrychleně dýchá a při každém zastavení autobusu a otevření dveří pro výstup cestujících se snaží dostat ven. Jak byste v tomto případě postupovala?

Pomalu. :) I když to zní neintuitivně, tak pomalu většinu strachů vyřešíme nejrychleji. 
Můj trénink s bázlivým psem je celostní - nezaměřuji se jen na práci se stresorem, v tomto případě MHD. Naopak. 
Učím psa zvládat stres, zklidňovat se, ale taky přemýšlet a vnímat moje pokyny, když je ve stresu. Aby byl schopný fungovat, i když je situace náročná. 
Věnuji se managementu jeho stresu - chci, aby byl dobře připravený na trénink a v psychické i fyzické pohodě. U spousty mých klientů to znamená i důkladnou kontrolu u veterináře, abychom vyloučili zdravotní problém. 
Dále učím tu lidskou část týmu, jak být psovi podporou, jak ho bezpečně odvést ze situace, jak psovi porozumět a dobře nastavit tréninky. 
A v neposlední řadě opravdu pracujeme i s tou rušivkou. :) 

9. Pokud se budeme snažit postupovat podle Vašich doporučení, za jak dlouho byste očekávala zlepšení u dospělého psa, který má již stresové chování zafixované?

To je opravdu individuální, záleží na mnoha faktorech a jedním z těch nejdůležitějších je i člověk. Jak dobře zvládneme pracovat se stresem našeho psího parťáka, jak dobře ho umíme přečíst a nastavit mu trénink na úspěch, jak často vůbec zvládneme na problému pracovat. I proto je cílem mých tréninků udělat z lidí skvělé trenéry svých psů. Když se naučí pravidla práce s bázlivým psem, začnou pracovat jako tým, dokážou se společně postavit jakýmkoliv strachům.

10. A ještě jedna otázka ze života. Setkala jste se někdy s tím, že by psa mohlo stresovat konkrétní plemeno? Někdy se mi stane, že potkáme psa, kterého určitě neznáme a nemůže tam tedy být zafixovaný nějaký špatný zážitek, kvůli kterému bychom teď řešili vyhrocenou situaci. Je možné, že mému psovi vadí určitý typ plemen? Pokud ano, doporučujete se tomu v tréninku věnovat, nebo je lepším řešením z takové situace prostě odejít? Např. změnit při procházce směr?

Tato situace je úplně běžná, špatná zkušenost se psem určitého plemene vede často k averzi pouze k tomuto plemenu, nebo podobnému typu, například velký černý pes-samec.
Za mě se vyplatí pracovat na čemkoliv, čeho se můj pes bojí. Ohleduplným a empatickým tréninkem psovi pomáháme vypořádat se s jeho strachy a svět se pro něj stává příjemnějším místem k životu. 
Společně se při tom naučíme spoustu věcí a vybudujeme si vztah, ve kterém se můžeme spolehnout jeden na druhého.  

11. Působíte v Brně, mohou se s Vámi lidé setkat také na jiných místech republiky?
 
Vlastně úplně všude. :) Se spoustou klientů pracujeme převážně online a stejně tak online probíhá můj nejúspěšnější kurz Se zvuky v pohodě, ve kterém ke strachu ze zvuků přistupujeme právě tím holistickým způsobem, který jsem popsala výše.
Kromě online lekcí se pak můžeme potkat v okolí Brna, v Náměšti nad Oslavou a velice nárazově i v Ústí nad Labem.
Budu se těšit na viděnou s každým, kdo chce vyřešit strach svého psího parťáka. Protože žádný pes si nezaslouží prožít život ve strachu.
 
 2