URGENTNÍ PŘÍJEM! Nešťastná okolnost nebo náhlé zhoršení zdravotního stavu psa si říká o okamžité řešení.

Jak kritickou situaci zvládnout co nejlépe, aby personál na klinice mohl hned začít bojovat o záchranu života vašeho psa? V dnešním rozhovoru jsem si povídala s veterinární sestřičkou Janou Kupkovou, kterou můžete potkat na referenční klinice Jaggy v Praze. Její zkušenosti jsou obrovské. V průběhu devíti let si prošla pozicemi jako hospitalizační, sálová, anesteziologická nebo také vrchní sestra. Jana se dříve závodně věnovala agility a flyballu, rekreačně pak canicrossu a mushingu s koloběžkou. Je tedy pejskařkou každým coulem a já jsem moc ráda, že nám v rozhovoru předala cenné rady, jak takový urgentní výjezd na veterinu zvládnout v kritické situaci co nejlépe.

1. Co jsou nejčastější situace, kdy pacient přichází na kliniku bez objednání, tedy s urgentním problémem? 

V průběhu celého roku máme na urgentním příjmu psy s akutními krvavými průjmy, psy po otravě, také řešíme přetočení žaludku, pokousání jiným zvířetem, náhlou dušnost, úrazy po srážce s autem nebo pády z výšky. V letních parných dnech pak zejména přehřátá zvířata.  

Tím, že pracuji na referenčním pracovišti, přijímáme také velké množství psů s neurologickými problémy. Nejčastěji jde o ochrnuté nebo záchvatující pacienty, které k nám posílají z jiných klinik nebo menších ordinací. 

2. Co může příjem těchto pacientů usnadnit? 

Určitě je vhodné zavolat na kliniku předem a v rychlosti informovat o situaci, co přesně se pejskovi stalo. Personál má dostatek času připravit se na urgentní příjem a zároveň vás ujistí, že mají dostatečnou kapacitu se o pejska postarat. To je důležité hlavně v noci, kdy bývá přítomen pouze jeden službukonající lékař. 

Pak už stačí co nejrychlejší transport na samotnou kliniku a tam ve stručnosti informovat o nejdůležitějších věcech jako jsou věk pacienta (mladý nebo starý), váha (je dobré vědět aspoň orientačně, ať můžeme co nejrychleji podat akutní léky v odpovídající dávce), dále jestli se s něčím léčí (jaké léky případně užívá), co se stalo a jak dlouho problém přetrvává. 

Pokud máte například podezření na otravu konkrétní látkou a máte tu možnost, je vhodné vzít zdroj toho co pejsek sežral s sebou, případně vše alespoň co nejlépe popsat. 

3. Přijíždíme s naším psem na kliniku. Když to vezmeme od recepce, co od nás bude potřebovat vědět sestra? 

Sestra bude chtít informace zejména do karty pacienta. Jméno majitele, adresu, telefon a e-mail. Pokud máte zvíře pojištěné, tak určitě i číslo pojištění. Potom přijde řada na základní informace o zvířeti. Co je za druh a plemeno, jméno, věk, váha, pohlaví, je-li kastrované, zdali má na něco alergii? V případě, že zvíře potřebuje kvůli zdravotnímu stavu na klinice hospitalizovat, připravte si také doklad totožnosti.  

4. Na jaké dotazy se připravit od veterinárního lékaře? 

Lékaře bude zajímat, co přesně se stalo. Pokud ale přicházíme na kliniku s pejskem v život ohrožujícím stavu, na podrobnosti o nehodě bude čas až po stabilizaci pacienta. Dále se bude lékař ptát, jestli pejsek trpí nějakým chronickým onemocněním, zda normálně močí, má pevnou stolici, žere s chutí, pije víc/míň/normálně a tak podobně.  

Každý případ má svá specifika. Pokud na kliniku přijíždí pes s epileptickým záchvatem, veterináře bude zajímat, jak dlouho záchvat trval, jestli bylo zvíře při vědomí, jak se chovalo bezprostředně před záchvatem, zda-li nemohlo něco sníst, atd. Je dobré snažit se vzpomenout na různé detaily, které mohou pomoci k časnému rozřešení diagnózy. Je pochopitelné, že je to pro majitele stresová situace, ale pomoci může každý detail, na který si vzpomenete. Často pomůže, když ještě doma uděláte krátký video záznam toho, jak se pejsek projevuje a hned pak vyrazíte na pohotovost.  

 5. Doporučujete na kliniku volat předem? 

Jednoznačně ano! Klinika se připraví na příjem pacienta, přichystá potřebnou techniku a bude Vás očekávat (tudíž lékař nebude uprostřed jiné práce, od které nemůže urychleně odejít). Bohužel i nonstop kliniky mají své omezené kapacity a může se stát, že nebudou schopni Vás přijmout pro jiného akutního pacienta. Po telefonu Vám mohou poradit alternativu, kam rovnou jet. 

6. V Praze existuje tzv. zvířecí záchranka. Kdy byste doporučila obrátit se na ně a využít jejich služeb vs. kdy vyrazit na kliniku po vlastní ose? 

Asi bych to doporučila zejména u akutních traumatických událostí, po kterých zůstane zvíře nehybně ležet. Můžeme se bát s ním manipulovat (oprávněně, může se jednat o frakturu páteře). Dále u zvířete v bezvědomí nebo při nepřestávajícím záchvatu. Velká výhoda záchranky je, že okamžitě po příjezdu jsou schopni poskytnout první pomoc, zavést infúze, zvíře rychle stabilizovat a převézt na kliniku. 

Pokud na Vás zvíře reaguje, je sice unavenější, třeba ho i něco bolí a kňučí, nebo prodělalo jeden záchvat a teď je při vědomí, kouká po okolí a snaží se vstát, postačí, když vyrazíte po vlastní ose. 

7. Je třeba si v tu chvíli s sebou brát očkovací průkaz? Co když jedu na kliniku, kde mého psa nemají v evidenci a průkaz zapomenu? 

Průkaz s sebou potřebujete v případě, že pes pokouše člověka, a to kvůli vzteklině. Jinak není většinou akutně potřeba anebo ho můžete přinést dodatečně. Je ale určitě dobré vědět, na co vše je Vaše zvíře očkované. Může to pomoci i v následné anamnéze. 

8. Co když se psovi stane úraz mimo naše bydliště, jak se co nejrychleji zorientovat, které veterinární pracoviště je v okolí a zda má pohotovost? 

Když jedete se svým mazlíčkem někam na dovolenou, je dobré se na tuto situaci raději připravit dopředu. Doporučuji si na internetu vyhledat oblast do které jedete a uložit si jejich telefon a adresu. Pokud tohle předem nezvládnete, v kritické situaci doporučuji zadat do Google Maps “veterina nonstop” s povolením aktuální polohy a měly by vyskočit všechny dostupné nonstop ordinace i s telefonním číslem. 

9. Jak doporučujete postupovat v situaci, kdy váhám, zda uprostřed noci vyrazit na veterinu nebo počkat až do rána? 

Když nevíte, jestli je problém akutní, nebojte se zavolat na pohotovost a poradit se přímo s personálem kliniky. Nicméně ani rada na telefonu není stoprocentní, protože lékař nebo sestra nevidí aktuální stav zvířete a rozhodnutí, zdali to vydrží do rána, musí nakonec udělat majitel, který své zvířátko zná nejlépe.  

Obecně platí, že pokud zvíře normálně žere, pije, močí a kálí, nemělo by být v ohrožení života. To ovšem neznamená, že když se jednou vyzvrací, má jednorázový průjem anebo zrovna nechce zbaštit večeři, musíte hned jet. Pokud je jinak aktivní a nemá teplotu, mělo by to vydržet do druhého dne. Pokud ovšem leží, nechce přijímat potravu, často zvrací a má průjem, anebo se snaží zvracet a nejde to, ztěžka dýchá, …. je opravdu na zváženou raději vyrazit i v noci. 

10. Co by z vaší zkušenosti nemělo chybět v žádné psí lékárničce? Na trhu jsou již komerčně dostupné lékárničky pro psy, snadno si ji ale můžeme "vyrobit" i doma. Na co nezapomenout a v jakých situacích ji brát s sebou? 

Lékárničku bych určitě brala s sebou na dovolenou, klidně i víkend na chalupě či sportovní akci pro psy. Určitě bych doporučila mít v lékárničce peroxid vodíku 3% na vyzvracení (na dovolené Vám pes může sníst třeba maso na gril i s alobalem a rychlé vyzvracení určitě předejte komplikacím, které mohou vést až k nutnosti chirurgického zákroku), teploměr (fyziologická teplota psa je v normálu do 39 °C, pokud se něco děje, často stoupá ke 40 °C, a to je indikace vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc. Dále bych do lékárničky zařadila desinfekci typu Betadine, obvazový materiál (mám nejraději gázové polštářky a samodržící obvaz), kleště na drápky (dráp se může nalomit a vadí pak při chůzi) a jako poslední kleštičky na klíště (čím dřív se ho zbavíme, tím menší riziko přenosu nakažlivého onemocnění je). 

11. Jako veterinární sestra máte několikaletou praxi na velké klinice. Existují případy, které z vašeho pohledu vznikají úplně zbytečně a psa pak ohrožují na životě? A přitom by stačilo, aby se páníčci chovali zodpovědněji, případně se něčemu vyvarovali? 

Určitě typicky každé léto - NIKDY nenechávejte žádné živé tvory v autě, ani s pootevřeným okénkem! Dalším nešvarem je pes bez vodítka u hlavní silnice. I perfektně vycvičený a trénovaný psík se může něčeho leknout a neštěstí je na světě. Také je třeba dávat pozor v letních dnech u vody. Sluníčko pálí a pes se může opravdu lehce vysílit a zkolabovat, neboť plavání je velice náročné a jelikož pes se nepotí jako lidi, voda pro něj nemá tak osvěžující účinek. Proto je potřeba myslet na dostatečný odpočinek ve stínu a také příjem tekutin. 

Moc děkujeme Janě za rozhovor a zároveň přejeme, ať podobných situací musíte v životě svého psího parťáka řešit co nejméně. 

 Jaký rozhovor byste si rádi přečetli příště? Napište na info@sabiovet.com a my to zkusíme zařídit.  :)